Pro média

Víno není jen nápoj – je to kulturní fenomén, rituál, věda i poezie v jediné sklence. Přestože ho lidé pijí už tisíce let, stále nás dokáže překvapit. Věděli jste, že víno může mít „slzy“, že v letadle chutná jinak nebo že se dá vyrobit bílé víno z modrých hroznů? A co třeba fakt, že nejstarší víno na světě přežilo římskou říši v jediné lahvi? Tak se pohodlně usaďte se sklenkou vína a nasávejte zajímavosti plnými doušky!

Víno jako historický superhrdina

Víno je jedním z nejstarších kulturních artefaktů lidstva. Bylo u toho, když vznikaly civilizace, slavily se triumfy i uzavíraly mírové smlouvy. Lidé mu přisuzovali božské vlastnosti, používali ho v medicíně a někteří věřili, že dokáže prodloužit život.

Starší než písmo: víno ve starověkých civilizacích

Nejstarší archeologické důkazy o výrobě vína pocházejí z Gruzie – datují se až 8 000 let zpět. A právě tady prý vznikla vinařská metoda, která se dodnes používá: kvašení v hliněných nádobách zvaných kvevri zakopaných v zemi. Starověký Egypt pak víno nepoužíval jen k pití, ale i při pohřebních rituálech – nápoj doprovázel zesnulé na onen svět.

Nejstarší láhev světa a další archeologické kuriozity

Nejstarší dochovaná lahev vína byla nalezena poblíž německého města Speyer. Datuje se do 4. století a uchovává se v tamním muzeu. Obsah je sice zakalený a pravděpodobně byste ho pít nechtěli, ale je fascinující, že po více než 1600 letech je víno stále v tekutém stavu – uzavřené pod voskovou zátkou.

Mýty, kterým stále věříme

I když o víně dnes víme mnohem víc než dřív, některé mýty se nás drží jako vinný kámen na dně sklenky.

Bílé víno je jen z bílých hroznů? Omyl!

Možná vás to překvapí, ale bílé víno se dá vyrobit i z modrých hroznů. Barva vína totiž nevzniká z dužiny (která je téměř vždy světlá), ale ze slupek. Pokud se červené hrozny ihned po sklizni vylisují a šťávu nechají kvasit bez kontaktu se slupkami, vznikne z nich klidně i čistě bílé víno. Tento postup se běžně používá např. u šampaňského.

Vědecké studie ukazují, že rozdíl mezi červeným a bílým vínem není tak obrovský, jak se předpokládalo.

Červené víno je zdravější než bílé? Ne tak úplně

Červené víno si vybudovalo image zdravého nápoje díky vysokému obsahu antioxidantů, jako je resveratrol. Jenže vědecké studie ukazují, že rozdíl mezi červeným a bílým vínem není tak dramatický. Bílá vína totiž obsahují jiné prospěšné látky, například ty, které působí proti volným radikálům. A hlavně: účinky se týkají malých množství, nikoli celých lahví.

Tělo, slzy a taniny: co znamenají „vinařské výrazy“

Vinařský slovník může působit jako tajný jazyk. Ale když porozumíte některým klíčovým pojmům, otevře se vám úplně nový rozměr zážitku ze sklenky. Tady jsou tři často zmiňované výrazy, které si zaslouží vaši pozornost.

Proč víno „pláče“ a co to říká o jeho kvalitě

Možná jste si někdy všimli, jak po stranách sklenky vína pomalu stékají průzračné kapky. Říká se jim slzy nebo nohy vína. Nejde o nic poetického – ačkoli to tak zní – ale o čistou fyziku. Tyto kapky vznikají v důsledku rozdílu v odpařování alkoholu a vody (tzv. Marangoniho efekt).

Slzy nemají přímý vliv na chuť, ale mohou naznačovat vyšší obsah alkoholu nebo cukru. Vína s výraznějšími „slzami“ bývají plnější a viskóznější. Takže až příště víno „pláče“, pozorně se dívejte – možná vám právě napovídá něco o svém charakteru.

Kapky stékající po zakroužení po stěně sklenice mají svůj název - nohy vína.

Třísloviny: jak chutná suchost a proč vám stahují jazyk

Taniny neboli třísloviny jsou přirozené látky obsažené ve slupkách, semenech a stopkách hroznů, ale také třeba v dubových sudech. V chuti se projevují svíravostí – ten suchý, stahující pocit na jazyku a patře, který připomíná přezrálý banán nebo velmi silný čaj.

Taniny jsou důležité nejen pro strukturu a chuť červeného vína, ale i pro jeho potenciál ke zrání. Čím více tříslovin, tím delší může být životnost vína. Proto některá vína potřebují „čas v lahvi“, aby se taniny zjemnily a výsledek byl vyváženější a harmoničtější.

Zajímavosti, které se hodí ke každé sklence

K vínu se skvěle hodí sýr, ale ještě lépe k němu ladí dobré historky a nečekané fakta. Tyto drobnosti jsou ideální pro oživení konverzace u stolu – nebo pro chvíle, kdy si víno vychutnáváte sami a chcete se na něj podívat novýma očima.

Proč víno chutná jinak v letadle

Možná jste si všimli, že víno podávané během letu chutná ploše nebo kyseleji. Není to chyba palubního sommeliéra, ale přirozená reakce vašeho těla. V letadle totiž dochází k vysychání nosní sliznice a snížení citlivosti na chuťové vjemy – především sladké a slané. Studie ukazují, že při letu dochází ke zhruba 30% poklesu vnímání chutí. Proto letecké společnosti často vybírají vína s výraznějším profilem – vyšší kyselostí, ovocností nebo obsahem zbytkového cukru. Takové víno má větší šanci zaujmout i v řídkém vzduchu deset kilometrů nad zemí.

Kolik hroznů padne na jednu lahev a proč je to magie

Na jednu standardní lahev vína (0,75 l) je potřeba přibližně 600 až 800 bobulí hroznů. To odpovídá zhruba jednomu až dvěma kilogramům sklizených hroznů. Tento poměr se může lišit podle typu vína, způsobu lisování a výtěžnosti vinice.

Možná i vás při degustaci vína napadla téměř až filosofická otázka: kolik bobulí je v jedné láhvi?

Když si představíte, kolik péče, ruční práce, počasí a času je potřeba na vypěstování jediného keře, který dá dost hroznů třeba jen na jednu láhev, víno se rázem jeví jako alchymie – nebo spíš zázrak v lahvi.

Víno ve světě: extrémy, rekordy a kuriozity

Svět vína není jen o terroiru a taninech. Je to svět plný statistik, překvapení a někdy i naprostých extrémů, které dokazují, že lidská láska k vínu nezná hranic – ani v čase, ani v prostoru.

Kdo jsou největší konzumenti vína? Tipněte si zemi…

Francie, Itálie nebo Španělsko? Omyl. Dlouhodobě vede v žebříčcích spotřeby na hlavu... Vatikán. Ano, ten miniaturní městský stát, domov papeže a zhruba 800 obyvatel. Spotřeba zde činí až 54 litrů vína na osobu ročně. Důvody? Kombinace liturgického využití, časté večeře v komunitách a vysokého věku obyvatelstva.

A hned za Vatikánem? Často překvapí třeba Švýcarsko nebo Portugalsko. Česko sice není vinařská velmoc, ale rozhodně si nevede špatně – hlavně pokud připočteme i oblíbenost domácí produkce a burčákové sezóny.

Kosmické víno a další futuristické příběhy

V roce 2019 poslala francouzská firma 12 lahví vína na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby sledovala, jak se mikrogravitace podepíše na procesu zrání. Vína tam zůstala 14 měsíců a po návratu na Zemi prošla senzorickou analýzou.

Výsledek? Vesmírné víno chutnalo jinak – mělo jemnější texturu, jiné aroma a některé chemické změny. Jedna z lahví byla dokonce vydražena za milion dolarů. Kdo ví – možná bude víno jednoho dne standardní položkou na palubě letů na Mars.

Ve víně je víc než jen pravda

Ať už si víno vychutnáváte při oslavě, ve vaně nebo v tichu po náročném dni, každá sklenka v sobě ukrývá daleko víc než chuť. Je to historie, věda, kultura, rituál – a někdy i trocha magie. Vědět, že víno může „plakat“, zrát ve vesmíru nebo být bílé, i když vzniklo z modrých hroznů, dodává každému doušku nový rozměr.

Příště, až otevřete lahev, zkuste si vzpomenout na některý z těchto faktů. Možná vás přiměje pít pomaleji, vnímat víc detailů… a třeba i vyprávět příběh, který sklenka vína nenápadně nese.

Ledové víno je opravdovým klenotem ve světě vinařství. Tento lahodný nápoj vzniká za přísných podmínek, kdy se hrozny sbírají při mrazivých teplotách. Výsledkem je koncentrovaná sladká chuť, která potěší každého milovníka vína. Jak ale poznat nejlepší ledové víno? Co ovlivňuje jeho cenu a čím se liší červené od bílého?

Co je ledové víno

Ledové víno je luxusní dezertní víno, které vzniká za unikátních podmínek. Hrozny se nechávají na vinici až do prvních mrazů, kdy teploty klesnou pod -7 °C. Tato nízká teplota umožňuje, aby voda uvnitř hroznů zmrzla, zatímco cukry, kyseliny a aromatické látky zůstávají koncentrované.

Když vinaři hrozny lisují ještě zmrzlé, získávají z nich jen malé množství husté, sladké šťávy – právě ta je základem pro výrobu ledového vína. Tento náročný proces činí z ledového vína vzácný nápoj, jehož cena je často vyšší než u běžných vín.

Nejlepší ledové víno má bohatou chuť, která kombinuje sladkost s osvěžující kyselinkou. Ledové víno, ať už bílé nebo červené, je proto často považováno za vrchol vinařského umění a patří mezi nejvyhledávanější produkty mezi milovníky vín.

Historie ledového vína

Historie ledového vína sahá více než 200 let zpět a začíná v německé oblasti Franconia. V roce 1794 zde vinaři náhodou zjistili, že hrozny sklizené po prvním mrazu mají nečekaně sladkou chuť a jemné aroma. Tento objev vedl k cílenému experimentování a později ke standardizaci výroby ledového vína.

V průběhu 19. století se výroba rozšířila do Rakouska a dalších evropských zemí. Kanadské ledové víno se začalo vyrábět až v 70. letech 20. století, ale díky stabilnímu klimatu se Kanada rychle stala jedním z největších světových producentů.

V České republice se ledové víno vyrábí zejména na Moravě, kde vinaři využívají chladné zimy a místní odrůdy, jako je Ryzlink rýnský nebo Frankovka, aby vytvořili unikátní chuťové kombinace.

Výroba ledového vína sahá 200 let daleko do oblasti Franconia v Německu.

Charakteristika ledového vína

Ledové víno má specifické vlastnosti, které ho odlišují od jiných druhů vína. Jeho hlavní charakteristikou je vysoký obsah cukru, který se pohybuje mezi 150 a 300 gramy na litr, a výrazná kyselinka, která zajišťuje, že víno nepůsobí příliš těžce.

Chuť a aroma:

• Bílé ledové víno: Jemné tóny tropického ovoce (mango, papája), medu a citrusů.
• Červené ledové víno: Bohaté aroma lesního ovoce, sušených švestek, případně jemný nádech čokolády nebo koření.

Odrůdy hroznů: Nejčastěji se používají odrůdy jako Ryzlink rýnský, Tramín červený a Vidal. Pro červené ledové víno je oblíbená Frankovka a Zweigeltrebe.

Barva: Bílé ledové víno má zlatožlutý odstín, někdy s nádechem jantarové. Červené ledové víno je rubínově červené, případně s jemným fialovým odleskem.

Textura: Ledové víno je hustší než běžná vína, což zvyšuje jeho smetanový dojem na patře. Tento unikátní zážitek je jedním z důvodů, proč jeho cena bývá vyšší.

Podávání a příležitosti: Ledové víno je ideální k významným příležitostem – často se podává jako digestiv nebo v kombinaci s dezerty, například crème brûlée, čokoládovým dortem nebo sýry typu Roquefort.

Výroba ledového vína

Ledové víno nevzniká náhodou. Jeho výroba je doslova vinařská disciplína pro pokročilé – vyžaduje mráz, přesné načasování a spoustu ruční práce. Klíčová je teplota pod -7 °C, kdy hrozny na vinici přirozeně zmrznou a voda v nich se promění v led.

Sklizeň: Jen ty nejlepší hrozny – a pěkně v mrazu

Hrozny se sklízí ručně, často v noci nebo brzy ráno, kdy je zaručený mráz. Teplota nesmí stoupnout – jinak by se led roztál a sladká šťáva by se zředila. I proto je sklizeň tak náročná a víno tak vzácné. Pro jednu láhev je potřeba až 5–10× více hroznů než u běžného vína!

Lisování: Pomalu, šetrně, do poslední kapky

Zmrzlé hrozny se ihned lisují – a to velmi pomalu. Voda zůstává jako led v lisu, zatímco ven vytéká hustá, sladká šťáva plná chuti a kyselin. Výnos? Jen 15–20 % z celkové hmotnosti. Každá kapka se počítá.

Fermentace a zrání: Sladká rovnováha

Vysoký obsah cukru zpomaluje kvašení, takže vinaři musí mít trpělivost a precizní kontrolu. Víno poté zraje buď v nerezových tancích (pro svěžest), nebo v dubových sudech (pro hloubku a tóny vanilky či koření). Zrání trvá většinou 6–12 měsíců.

Výzvy, které hrozí každý rok

• Počasí je nevyzpytatelné: Mráz může přijít pozdě nebo být příliš silný.
• Vysoké náklady: Ruční sklizeň, nízký výtěžek, dlouhý proces.
• Omezená produkce: Každá láhev je doslova originál.

Výsledek? Malý zázrak v lahvi

Navzdory všem rizikům vzniká víno, které má výjimečnou koncentraci chutí, harmonii sladkosti a kyselin a aroma, které si zapamatujete. Ledové víno je důkazem, že trpělivost a preciznost se ve světě vína opravdu vyplácí.

Nejlepší ledové víno poznáte nejen podle cenovky. Ukazatelem je také jeho původ, odrůda a recenze.

Druhy ledového vína

Ledové víno není pouze jednoho typu – jeho chuťové vlastnosti, barva a struktura se mohou výrazně lišit v závislosti na použité odrůdě hroznů a výrobních postupech. Vinaři se obvykle zaměřují na dvě hlavní kategorie: bílé a červené ledové víno. Obě varianty mají své specifické charakteristiky, které je činí jedinečnými.

Bílé ledové víno

Bílé ledové víno je nejrozšířenější a nejznámější variantou. Vyrábí se z odrůd, které jsou typické pro chladnější vinařské regiony, například Ryzlink rýnský, Vidal, Sauvignon blanc nebo Tramín červený.

Charakteristika a chuťový profil:

• Má světlou až zlatožlutou barvu s jemným leskem.
• Chuť je bohatá a svěží, často zahrnující tóny tropického ovoce (mango, ananas), medu a citrusů.
• Díky vyšší kyselince působí lehce a osvěžujícím dojmem, což z něj dělá ideální víno k dezertům.

Párování s jídlem: Bílé ledové víno skvěle doplňuje sladké dezerty, jako jsou ovocné koláče, panna cotta nebo krémové dorty. Můžete ho však podávat i s jemnými sýry typu Brie nebo Camembert, které umocní jeho svěží chuť.

Červené ledové víno

Červené ledové víno je méně časté, ale o to zajímavější. Vyrábí se z odrůd jako Frankovka, Zweigeltrebe nebo Modrý Portugal, které dávají vínu plnější chuťový profil a výraznou barvu.

Charakteristika a chuťový profil:

• Má intenzivní rubínově červenou barvu s jemnými fialovými odlesky.
• Chuť zahrnuje tóny lesního ovoce, jako jsou maliny, ostružiny a borůvky, doplněné o náznaky švestek, čokolády a někdy i koření.
• Na rozdíl od bílého ledového vína působí červené varianty komplexněji a robustněji.

Párování s jídlem: Červené ledové víno se skvěle hodí k dezertům na bázi čokolády, například k fondantu nebo čokoládovému mousse. Je také výtečné k výrazným sýrům, jako je Gorgonzola nebo Stilton, které jeho chuť vyvažují a obohacují.

Speciální varianty ledového vína

V některých vinařských oblastech se experimentuje s netradičními odrůdami a technikami výroby, což dává vzniknout speciálním variantám ledového vína. Mezi zajímavé pokusy patří:

• Ledové víno z muškátu: Nabízí výrazné květinové aroma a jemnější sladkost.
• Ledové cuvée: Kombinace různých odrůd, která vytváří unikátní chuťový profil.
• Ledové víno se zráním v dubových sudech: Dodává vínu tóny vanilky, karamelu nebo lehké kouřovosti.

Ledové víno: kvalita a cena

Cena ledového vína je často vyšší než u běžných druhů vín. Není to jen kvůli náročné výrobě, ale také kvůli jeho omezené dostupnosti a vysoké kvalitě. Ledové víno je investicí do výjimečného zážitku.

Když si dáte tu práci a vyberete si opravdu kvalitní láhev, odměnou vám bude lahodná a harmonická chuť, kterou si vychutnáte do poslední kapky. Co ale vlastně ovlivňuje cenu ledového vína, a jak poznáte to nejlepší?

Ledové víno podávejte vychlazené na teplotu mezi 8 a 12 °C.

Faktory ovlivňující cenu ledového vína

Existuje několik klíčových faktorů, které přispívají k tomu, že cena ledového vína bývá vyšší:

1. Nízký výnos z hroznů: Ze zmrzlých hroznů se při lisování získává pouze malé množství sladké šťávy. To znamená, že na výrobu jedné lahve je potřeba mnohem více hroznů než u běžného vína.
2. Ruční sklizeň: Hrozny pro ledové víno se sklízí ručně, což vyžaduje nejen více času, ale také zkušené pracovníky, kteří dokáží rozpoznat správnou kvalitu hroznů.
3. Závislost na počasí: Výroba ledového vína je riziková, protože vinaři jsou zcela závislí na přírodních podmínkách. Pokud mrazy nepřijdou včas, úroda může být ztracena.
4. Dlouhý proces výroby: Fermentace a zrání ledového vína trvá déle, což zvyšuje výrobní náklady.
5. Exkluzivita: Ledové víno je vyráběno pouze v omezeném množství, což z něj činí vzácný produkt, a to se odráží na jeho ceně.

Jak poznat nejlepší ledové víno?

Výběr kvalitního ledového vína nemusí být snadný, ale existuje několik ukazatelů, na které byste se měli zaměřit:

• Původ a odrůda: Nejlepší ledové víno pochází z oblastí, které mají ideální podmínky pro jeho výrobu – například z Německa, Kanady nebo Moravy. Znalost odrůdy vám také napoví, jaké chuťové vlastnosti můžete očekávat.
• Certifikace: Hledejte vína s označením původu nebo s certifikátem kvality, který potvrzuje, že se jedná o skutečné ledové víno (např. „Eiswein“).
• Recenze a hodnocení: Přečtěte si hodnocení od odborníků nebo zákazníků. Nejlepší ledové víno často získává vysoké známky za chuť, aroma i vyváženost.
• Cena jako vodítko: Kvalitní ledové víno obvykle stojí mezi 500–2000 Kč za láhev, ale cena může být vyšší u raritních ročníků. Podezřele levné ledové víno může signalizovat nižší kvalitu.

Ledové víno v gastronomii

Ledové víno je mnohem víc než jen sladký nápoj – je to skutečný gurmánský zážitek, který může povýšit každé menu. Díky své bohaté chuti a jedinečnému aromatu je ideálním společníkem pro různé pokrmy a dezerty. Jak ledové víno správně servírovat a s čím ho nejlépe párovat?

Párování ledového vína: Tipy pro nejlepší zážitek

Ledové víno a panna cotta? Kombinace, která vám nedá spát

Ledové víno je jedinečným doplňkem k mnoha pokrmům a jeho sladká, přitom vyvážená chuť umožňuje párování s dezerty, sýry i delikatesami. Díky své schopnosti kontrastovat a zároveň podtrhnout chuť jídla je považováno za vrcholný nápoj pro slavnostní chvíle. 

Kombinace ledového vína s dezerty je klasikou. Jeho ovocné tóny a jemná kyselinka výtečně doplňují krémové textury dezertů, jako je panna cotta, crème brûlée nebo ovocné koláče. Pokud milujete sladké, spojení ledového vína s lehkým tvarohem nebo jahodovým dortem vás nezklame.

Víno a sýr – nesmrtelná kombinace

Tipy na párování ledového vína

• Modré sýry (Roquefort, Gorgonzola): Slanost sýra a sladkost vína tvoří dokonalý kontrast.
• Jemné sýry (Brie, Camembert): Krémová textura ladí s ovocnými tóny vína.
• Foie gras: Luxusní kombinace máslové chuti a sladkého vína pro opravdové gurmány.
• Čerstvé ovoce: Broskve, jahody nebo hrušky zvýrazní ovocný charakter vína.

K ledovému vínu podávejte krémové dezerty, sýry s modrou plísní nebo třeba foie gras.

Skladování ledového vína

Aby všechny chutě ledového vína dokonale vynikly, je důležité dodržet správné zásady servírování. Vína by měla být podávána vychlazená na teplotu mezi 8 a 12 °C, aby si zachovala svěžest a neztratila své aromatické nuance. Správná sklenice je také klíčová – menší sklenice s úzkým hrdlem pomáhá koncentrovat aroma a poskytuje ideální zážitek. Ledové víno se obvykle podává v malých porcích, přibližně 50 ml na skleničku, protože jeho bohatá chuť vás zasytí i v menším množství.

Pokud si lahvinku ledového vína necháváte na zvláštní příležitost, myslete také na správné skladování. Víno by mělo být uchováváno v temném a chladném prostředí, nejlépe při teplotě 10–15 °C. Láhev by měla ležet vodorovně, aby zátka zůstala vlhká a nepropustila vzduch. Díky vysokému obsahu cukru a kyselin má ledové víno dlouhou životnost a může zrát i několik let. S každým rokem získává na jemnosti a komplexnosti, což z něj činí ještě exkluzivnější zážitek.

Zajímavosti o ledovém víně

Ledové víno je nejen jedinečným nápojem, ale také zdrojem fascinujících příběhů a rekordů, které dokazují jeho výjimečnost. 

• Kanada je největším světovým producentem ledových vín, ačkoli se vyrábějí i v Evropě a dokonce i v Japonsku.
• V zemích jako Kanada, Rakousko, Německo a USA může být víno označeno jako „ledové víno“ nebo „Eiswein“, pouze pokud hrozny přirozeně zamrzly ve vinohradu.
• Existují náznaky, že již staří Římané mohli ochutnávat vína podobná dnešnímu ledovému vínu.

Nejčastější otázky o ledovém víně

Jaký je ideální ročník pro ledové víno?

Ledové víno se nejlépe daří v letech s dlouhými, chladnými zimami, kdy se hrozny mohou přirozeně zamrazit na vinici.

Je možné vyrobit ledové víno doma?

Domácí výroba ledového vína je velmi náročná kvůli specifickým podmínkám sklizně a výroby. Profesionální vinaři mají k dispozici potřebné vybavení a zkušenosti.

Může se ledové víno zkazit?

Ano, pokud není skladováno při správné teplotě a vlhkosti, může ztratit svou jedinečnou chuť a vůni.

Je ledové víno vhodné pro alergiky?

Ledové víno obsahuje méně přidaných konzervantů, což může být výhodné pro osoby citlivé na siřičitany. Přesto je dobré konzultovat konzumaci s lékařem.

Jaký je rozdíl mezi ledovým vínem a slámovým vínem?

Ledové víno se vyrábí z přírodně zmrazených hroznů, zatímco slámové víno z hroznů sušených na slámě. Každé má svůj specifický chuťový profil.