10+ šťavnatých zajímavostí o víně, kterými ohromíte přátele

Víno není jen nápoj – je to kulturní fenomén, rituál, věda i poezie v jediné sklence. Přestože ho lidé pijí už tisíce let, stále nás dokáže překvapit. Věděli jste, že víno může mít „slzy“, že v letadle chutná jinak nebo že se dá vyrobit bílé víno z modrých hroznů? A co třeba fakt, že nejstarší víno na světě přežilo římskou říši v jediné lahvi? Tak se pohodlně usaďte se sklenkou vína a nasávejte zajímavosti plnými doušky!

Víno jako historický superhrdina

Víno je jedním z nejstarších kulturních artefaktů lidstva. Bylo u toho, když vznikaly civilizace, slavily se triumfy i uzavíraly mírové smlouvy. Lidé mu přisuzovali božské vlastnosti, používali ho v medicíně a někteří věřili, že dokáže prodloužit život.

Starší než písmo: víno ve starověkých civilizacích

Nejstarší archeologické důkazy o výrobě vína pocházejí z Gruzie – datují se až 8 000 let zpět. A právě tady prý vznikla vinařská metoda, která se dodnes používá: kvašení v hliněných nádobách zvaných kvevri zakopaných v zemi. Starověký Egypt pak víno nepoužíval jen k pití, ale i při pohřebních rituálech – nápoj doprovázel zesnulé na onen svět.

Nejstarší láhev světa a další archeologické kuriozity

Nejstarší dochovaná lahev vína byla nalezena poblíž německého města Speyer. Datuje se do 4. století a uchovává se v tamním muzeu. Obsah je sice zakalený a pravděpodobně byste ho pít nechtěli, ale je fascinující, že po více než 1600 letech je víno stále v tekutém stavu – uzavřené pod voskovou zátkou.

Mýty, kterým stále věříme

I když o víně dnes víme mnohem víc než dřív, některé mýty se nás drží jako vinný kámen na dně sklenky.

Bílé víno je jen z bílých hroznů? Omyl!

Možná vás to překvapí, ale bílé víno se dá vyrobit i z modrých hroznů. Barva vína totiž nevzniká z dužiny (která je téměř vždy světlá), ale ze slupek. Pokud se červené hrozny ihned po sklizni vylisují a šťávu nechají kvasit bez kontaktu se slupkami, vznikne z nich klidně i čistě bílé víno. Tento postup se běžně používá např. u šampaňského.

Vědecké studie ukazují, že rozdíl mezi červeným a bílým vínem není tak obrovský, jak se předpokládalo.

Červené víno je zdravější než bílé? Ne tak úplně

Červené víno si vybudovalo image zdravého nápoje díky vysokému obsahu antioxidantů, jako je resveratrol. Jenže vědecké studie ukazují, že rozdíl mezi červeným a bílým vínem není tak dramatický. Bílá vína totiž obsahují jiné prospěšné látky, například ty, které působí proti volným radikálům. A hlavně: účinky se týkají malých množství, nikoli celých lahví.

Tělo, slzy a taniny: co znamenají „vinařské výrazy“

Vinařský slovník může působit jako tajný jazyk. Ale když porozumíte některým klíčovým pojmům, otevře se vám úplně nový rozměr zážitku ze sklenky. Tady jsou tři často zmiňované výrazy, které si zaslouží vaši pozornost.

Proč víno „pláče“ a co to říká o jeho kvalitě

Možná jste si někdy všimli, jak po stranách sklenky vína pomalu stékají průzračné kapky. Říká se jim slzy nebo nohy vína. Nejde o nic poetického – ačkoli to tak zní – ale o čistou fyziku. Tyto kapky vznikají v důsledku rozdílu v odpařování alkoholu a vody (tzv. Marangoniho efekt).

Slzy nemají přímý vliv na chuť, ale mohou naznačovat vyšší obsah alkoholu nebo cukru. Vína s výraznějšími „slzami“ bývají plnější a viskóznější. Takže až příště víno „pláče“, pozorně se dívejte – možná vám právě napovídá něco o svém charakteru.

Kapky stékající po zakroužení po stěně sklenice mají svůj název - nohy vína.

Třísloviny: jak chutná suchost a proč vám stahují jazyk

Taniny neboli třísloviny jsou přirozené látky obsažené ve slupkách, semenech a stopkách hroznů, ale také třeba v dubových sudech. V chuti se projevují svíravostí – ten suchý, stahující pocit na jazyku a patře, který připomíná přezrálý banán nebo velmi silný čaj.

Taniny jsou důležité nejen pro strukturu a chuť červeného vína, ale i pro jeho potenciál ke zrání. Čím více tříslovin, tím delší může být životnost vína. Proto některá vína potřebují „čas v lahvi“, aby se taniny zjemnily a výsledek byl vyváženější a harmoničtější.

Zajímavosti, které se hodí ke každé sklence

K vínu se skvěle hodí sýr, ale ještě lépe k němu ladí dobré historky a nečekané fakta. Tyto drobnosti jsou ideální pro oživení konverzace u stolu – nebo pro chvíle, kdy si víno vychutnáváte sami a chcete se na něj podívat novýma očima.

Proč víno chutná jinak v letadle

Možná jste si všimli, že víno podávané během letu chutná ploše nebo kyseleji. Není to chyba palubního sommeliéra, ale přirozená reakce vašeho těla. V letadle totiž dochází k vysychání nosní sliznice a snížení citlivosti na chuťové vjemy – především sladké a slané. Studie ukazují, že při letu dochází ke zhruba 30% poklesu vnímání chutí. Proto letecké společnosti často vybírají vína s výraznějším profilem – vyšší kyselostí, ovocností nebo obsahem zbytkového cukru. Takové víno má větší šanci zaujmout i v řídkém vzduchu deset kilometrů nad zemí.

Kolik hroznů padne na jednu lahev a proč je to magie

Na jednu standardní lahev vína (0,75 l) je potřeba přibližně 600 až 800 bobulí hroznů. To odpovídá zhruba jednomu až dvěma kilogramům sklizených hroznů. Tento poměr se může lišit podle typu vína, způsobu lisování a výtěžnosti vinice.

Možná i vás při degustaci vína napadla téměř až filosofická otázka: kolik bobulí je v jedné láhvi?

Když si představíte, kolik péče, ruční práce, počasí a času je potřeba na vypěstování jediného keře, který dá dost hroznů třeba jen na jednu láhev, víno se rázem jeví jako alchymie – nebo spíš zázrak v lahvi.

Víno ve světě: extrémy, rekordy a kuriozity

Svět vína není jen o terroiru a taninech. Je to svět plný statistik, překvapení a někdy i naprostých extrémů, které dokazují, že lidská láska k vínu nezná hranic – ani v čase, ani v prostoru.

Kdo jsou největší konzumenti vína? Tipněte si zemi…

Francie, Itálie nebo Španělsko? Omyl. Dlouhodobě vede v žebříčcích spotřeby na hlavu... Vatikán. Ano, ten miniaturní městský stát, domov papeže a zhruba 800 obyvatel. Spotřeba zde činí až 54 litrů vína na osobu ročně. Důvody? Kombinace liturgického využití, časté večeře v komunitách a vysokého věku obyvatelstva.

A hned za Vatikánem? Často překvapí třeba Švýcarsko nebo Portugalsko. Česko sice není vinařská velmoc, ale rozhodně si nevede špatně – hlavně pokud připočteme i oblíbenost domácí produkce a burčákové sezóny.

Kosmické víno a další futuristické příběhy

V roce 2019 poslala francouzská firma 12 lahví vína na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby sledovala, jak se mikrogravitace podepíše na procesu zrání. Vína tam zůstala 14 měsíců a po návratu na Zemi prošla senzorickou analýzou.

Výsledek? Vesmírné víno chutnalo jinak – mělo jemnější texturu, jiné aroma a některé chemické změny. Jedna z lahví byla dokonce vydražena za milion dolarů. Kdo ví – možná bude víno jednoho dne standardní položkou na palubě letů na Mars.

Ve víně je víc než jen pravda

Ať už si víno vychutnáváte při oslavě, ve vaně nebo v tichu po náročném dni, každá sklenka v sobě ukrývá daleko víc než chuť. Je to historie, věda, kultura, rituál – a někdy i trocha magie. Vědět, že víno může „plakat“, zrát ve vesmíru nebo být bílé, i když vzniklo z modrých hroznů, dodává každému doušku nový rozměr.

Příště, až otevřete lahev, zkuste si vzpomenout na některý z těchto faktů. Možná vás přiměje pít pomaleji, vnímat víc detailů… a třeba i vyprávět příběh, který sklenka vína nenápadně nese.