Oranžové víno je zážitek. A zdaleka ne jen pro hipstery

Není bílé. Není červené. A rozhodně není z pomerančů. Oranžové víno má barvu podzimu a duši starověku. Zraje v amforách, voní po čaji a chutná jako výzva. Odvažte se ochutnat víno, které se vymyká všemu, co znáte.

Co je oranžové víno a jak to, že není z pomerančů?

Základní definice a původ názvu

Oranžové víno je bílým vínem, které se vyrábí způsobem typickým spíše pro vína červená. Základem jsou bílé hrozny, ale ty se – na rozdíl od běžné výroby bílého vína – neoddělují od slupek hned po vylisování. Místo toho se ponechávají ve slupkách, semenech a někdy i stopkách po delší dobu, často celé týdny nebo měsíce. Tomuto procesu se říká macerace, a právě ona dává oranžovému vínu jeho jedinečnou strukturu, barvu a chuť.

Ačkoli může název působit jako módní výmysl poslední dekády, oranžové víno má ve skutečnosti kořeny hluboko v minulosti – sahající až do starověké Gruzie, kde lidé víno vyráběli v hliněných nádobách zvaných kvevri už před 6000 lety. Termín „orange wine“ pochází z angličtiny a poprvé se ve větší míře začal používat až v 90. letech díky britskému dovozci Davidu Harveyovi. Je to pojmenování podle barvy, která se pohybuje mezi jantarovou, medovou a někdy až načervenalou – rozhodně však ne citrusově oranžovou.

Proč se mu říká oranžové, když se nevyrábí z citrusů

Je dobré si hned na začátku ujasnit jeden častý omyl: oranžové víno nemá nic společného s pomeranči. Neobsahuje žádné ovoce jiného druhu než hrozny, není ochucené a rozhodně není sladké jako některé ovocné likéry. Je to víno z bílých hroznů, které získává svou barvu a charakter z delšího kontaktu se slupkami. Stejně jako červené víno získává svou barvu z modrých hroznů macerovaných se slupkami, získává oranžové víno svou barvu z macerace slupek světlých odrůd. Výsledná barevná škála závisí na délce macerace, odrůdě i typu nádoby, ve které víno zraje.

A proč ten zájem právě teď? Oranžové víno oslovuje nové generace konzumentů – milovníky naturálních vín, foodies, ale i ty, kteří hledají neotřelý chuťový zážitek. Přestože se oranžové víno často spojuje s naturálními víny, vinař jej tak nesmí na etiketě označit. Výraz „naturální víno“ totiž není v Česku povoleným označením. Ačkoli mnoho oranžových vín je skutečně vyráběno bez zásahů, přísad nebo filtrace, termín „naturální“ není legislativně definovaný a podle SZPI se nesmí na etiketě používat.

Jak se vyrábí oranžové víno: tisíciletá metoda znovu na scéně

Oranžové víno: výroba je věda, ale výsledek za to stojí

Výroba oranžového vína je fascinující proces, který se od běžné produkce bílého nebo červeného vína výrazně liší – a právě v tom spočívá jeho kouzlo. Všechno začíná ručním sběrem hroznů, nejčastěji odrůd jako Rkatsiteli, Pinot Grigio, Sauvignon Blanc nebo Malvazie. Tyto hrozny se pak buď jemně lisují, nebo se do kvasných nádob vkládají celé bobule – záleží na přístupu konkrétního vinaře. Následuje klíčová fáze fermentace na slupkách, která může trvat několik dní až několik měsíců.

Právě díky ní získává oranžové víno svou typickou barvu, výrazné taniny i bohatý aromatický profil. Po kvašení přichází na řadu zrání – a to často v netradičních nádobách, jako jsou staré dubové sudy, betonové tanky nebo slavné gruzínské hliněné amfory zvané kvevri, zakopané hluboko v zemi. Na závěr se víno stáčí bez filtrace, často bez přidané síry, nebo jen s jejím minimálním množstvím, aby si zachovalo svou autentičnost a přirozený charakter.

🍊 I my máme tak trochu oranžová vína – jen jsou z ovoce. Mrkněte na vína z meruněk, manga a dalšího oranžového ovoce.

Hlavní rozdíly oproti bílému a červenému vínu

Na první pohled se může oranžové víno zdát jako kříženec bílého a červeného – ve skutečnosti ale představuje zcela svébytný styl. Zatímco červené víno získává svou tříslovinu a hlubokou barvu z modrých hroznů macerovaných ve slupkách, oranžové víno čerpá svou identitu z toho samého – jen s hrozny světlými.

Na rozdíl od klasického bílého vína má oranžové víno:

• výraznější strukturu, někdy až lehce svíravou díky taninům,
• hlubší barvu, často jantarovou až měděnou,
• komplexní aroma, připomínající sušené ovoce, čaj, med, ořechy nebo kůži,
• a velmi často naturální charakter – bývá lehce zakalené, nefiltrované a obsahuje jemné sedimenty.

Chuť oranžového vína: nečekané zážitky pro odvážné jazýčky

Profil chutí a vůní podle odrůdy a délky macerace

Chuť oranžového vína je všechno možné, jen ne neutrální. Pokud jste zvyklí na jemné květinové tóny bílého vína, oranžové vás zaskočí svou výrazností. Právě díky maceraci slupek se v chuti objevují prvky, které bychom běžně spojovali spíš s čajem nebo kořením než s vínem.

Typicky můžete ucítit:

• sušené meruňky, pomerančovou kůru, kdoule,
• černý nebo bylinkový čaj, někdy až kouřové tóny,
• oříšky, med, kůži, ale i slanost nebo kvasnicový charakter.

Délka macerace má zásadní vliv na intenzitu a strukturu vína. Krátká macerace (např. 5–10 dní) může přinést jemné aroma čajových lístků, zatímco víno macerované měsíc i déle nabídne až tříslovitou, lehce svíravou strukturu připomínající červené víno. Odrůda hroznů také hraje velkou roli – například Rkatsiteli mívá zemité, hluboké tóny, zatímco Malvazie je voňavější a květinovější.

Na co se připravit při první ochutnávce

První doušek oranžového vína může být šokem – v dobrém i špatném slova smyslu. Pokud očekáváte osvěžující kyselinku a jednoduchost běžného bílého vína, možná vás překvapí jeho hutnost, sucho v ústech a vrstevnatost. Ale právě to je na oranžovém víně fascinující: není to víno na zapití – je to víno na přemýšlení. Může působit až „funky“ – lehce oxidativně, někdy s nádechem kvašení nebo „divokosti“. Některé vzorky voní po jablečném octu nebo cideru, což je pro nezkušené jazýčky matoucí, ale pro fanoušky naturálních vín naprosto lákavé. Oranžové víno vyžaduje čas a otevřenou mysl. Není to laciný crowd-pleaser. Je to víno, které si chcete vychutnávat po doušcích, a ideálně párovat s jídlem, které jeho charakter doplní a rozvine.

Odkud pochází oranžové víno? Návrat ke gruzínské tradici

Kvevri a starobylá technika

Oranžové víno je často označováno za „nový trend“, ale pravdou je, že se jedná o jednu z nejstarších známých metod výroby vína na světě. Jeho kolébkou je Gruzínsko, kde se víno vyrábělo už před 6000 lety – a to způsobem, který i dnes bere dech. Nádoby z pálené hlíny, v nichž víno kvasí a zraje, se nazývají kvevri (nebo také qvevri – obojí je správně). Mají typický vejčitý tvar a do země se zakopávají právě kvůli stálé teplotě během fermentace. V roce 2013 byl tento způsob výroby dokonce zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Tyto nádoby se plní celými rozdrcenými hrozny – tedy slupkami, dužinou, šťávou i semeny – a nechávají se kvasit přírodními kvasinkami. Víno poté zraje několik měsíců i let v podzemí, chráněné před světlem i výkyvy teplot. Tento postup nevyužívá moderní technologie ani umělé přísady – vše je ponecháno na přírodě. Výsledkem je víno hluboké barvy, bohaté chuti a syrového charakteru – přesně takové, jaké se pije v gruzínských domácnostech dodnes.

Moderní oranžová vína z Itálie, Slovinska a Kalifornie

Zatímco Gruzie byla první zemí, která oranžové víno vytvořila, moderní renesance tohoto stylu začala v 90. letech ve Slovinsku a severní Itálii – zejména v oblastech Friuli a Goriška Brda. Vinaři jako Gravner, Radikon nebo Vodopivec začali experimentovat s dlouhou macerací bílých hroznů, často inspirováni právě gruzínskou tradicí. Jejich vína byla radikálně odlišná od toho, na co byl konzument zvyklý: nefiltrovaná, oranžově zbarvená, s vůní sušených květin a tříslovinou připomínající červené víno. A ačkoliv zpočátku vzbuzovala spíš nedůvěru, brzy si našla své místo na stolech someliérů a foodies. Dnes se oranžová vína vyrábějí v menších objemech po celém světě – od Kalifornie přes Austrálii až po Českou republiku. Jejich společným jmenovatelem je návrat k řemeslu, odvaha být jiný a chuť tvořit víno, které není pro každého, ale zato s charakterem.

S čím párovat oranžové víno: jídlo, které si s ním rozumí

Oranžové víno je v mnoha ohledech výzvou – a to platí i při párování s jídlem. Zatímco bílá vína ladí s lehkými pokrmy a červená s masitými, oranžové stojí na pomezí. Díky svým taninům, struktuře a komplexnímu aroma si ale výborně rozumí s intenzivními, kořeněnými i fermentovanými chutěmi – tedy s takovými, které by jemnější vína snadno přehlušila.

Skvěle se hodí k asijské kuchyni, především k indickým, korejským nebo japonským pokrmům, kde se snoubí umami, sůl, koření a fermentace. Například kimchi, miso polévka, kari nebo tofu s tempehem se s oranžovým vínem skvěle doplňují. Stejně dobře funguje se zralými sýry, olivami, uzeninami, ale také s pečenou zeleninou, grilovanými houbami nebo pokrmy z dýně a kořenové zeleniny.

Neznamená to však, že by oranžové víno nemělo své místo i v evropské kuchyni. Naopak – skvěle doplní italské antipasti, fermentovanou zeleninu, luštěninové saláty nebo divočinu. Díky své nezaměnitelné struktuře dokáže nahradit červené víno i tam, kde by běžné bílé chuťově zaniklo.

Odvažte se ochutnat víno, které nedělá kompromisy

Oranžové víno je zážitkem. Ne snadno pitelným kompromisem, ale autentickým návratem ke kořenům vinařství, který v sobě spojuje řemeslo, odvahu i trochu rebelství. Vyrábí se způsobem, který pamatuje časy, kdy se víno neškolilo v laboratořích, ale rodilo se v hliněných nádobách zakopaných v zemi. Chuťově je to dobrodružství – někdy svíravé, jindy aromatické, ale vždy plné života a překvapení.

Pokud se rozhodnete oranžové víno ochutnat, nečekejte kompromis ani uhlazenost. Čekejte víno s názorem, texturou a příběhem. A možná právě to vás na něm nadchne – stejně jako mnohé vinaře a sommeliéry po celém světě. Protože v každé sklence oranžového vína se ukrývá víc než jen alkohol – je v ní čas, půda, hrozny a lidé, kteří se nebojí jít proti proudu.