Korek vs. víčko: Jeden z nich kazí víno častěji, než si myslíte

Korek voní tradicí a elegancí, šroubovací víčko zase praktičností. Většina lidí má jasno, co je „správné“ – jenže právě tohle rozdělení může být zavádějící. Jeden z těchto uzávěrů totiž výrazně zvyšuje riziko, že víno otevřete zkažené. A není to ten, kterého se bojí supermarketová vína. Jaká jsou fakta a jaký uzávěr opravdu chrání kvalitu vína?

Víno dýchá přes korek. Ale někdy se v něm i udusí

Odkud pochází korek a proč je ideální pro víno

Korek se získává z kůry dubu korkového (Quercus suber), stromu, který roste především ve Středomoří – zejména v Portugalsku, Španělsku a Itálii. Na rozdíl od běžného dřeva se kůra sklízí šetrně, bez poražení stromu, přičemž první sklizeň je možná až po 25 letech růstu. Korková kůra se pak zpracovává do tvaru zátky a nechává několik měsíců zrát. Díky svému složení je korek extrémně elastický, nepropustný pro kapaliny a zároveň umožňuje mikroskopické proudění vzduchu. Právě tato vlastnost – takzvaná mikrooxidace – dává vínu možnost dále zrát i po uzavření do lahve. Korek tak víno „neuzavírá hermeticky“, ale umožňuje mu žít dál.

Jak korek ovlivňuje zrání vína v lahvi

Pomalé pronikání kyslíku skrze korek je pro mnohá vína zásadní. Zvláště u kvalitních červených vín umožňuje jemné vyzrávání – třísloviny se zakulacují, aromatika se rozvíjí, celkový dojem se harmonizuje. Korek tu tedy nefunguje jen jako bariéra, ale jako aktivní součást procesu.

Tento efekt však není univerzální. U lehkých bílých vín, která mají být konzumována mladá, není mikrooxidace žádoucí – naopak může vést k jejich zbytečnému stárnutí. Proto se v některých regionech i tradiční vinaři přiklání ke šroubovacím uzávěrům. Zní to idylicky, ale přírodní korek má i svou stinnou stránku. A právě ta může vést ke zničení celé lahve – i toho nejdražšího vína.

Výhody a nevýhody korkových uzávěrů

Plusy: elegance, mikrooxidace, tradice

Pro mnoho vinařů i milovníků vína zůstává korek symbolem kvality. Otevírání láhve s korkem je rituál – jemné „puknutí“ při vytahování zátky vytváří očekávání a slavnostní atmosféru. Tento senzorický moment je pro některé konzumenty natolik zásadní, že šroubovací víčko vnímají jako ochuzený zážitek. Kromě estetiky má korek i objektivní výhody. Umožňuje mikrooxidaci, která podporuje zrání vína v lahvi – to se týká hlavně robustnějších červených vín. Navíc jde o obnovitelný a udržitelný materiál s nízkou uhlíkovou stopou, což je v době rostoucího zájmu o ekologii stále důležitější faktor.

Nevoní vám víno? Pokud cítíte zatuchlinu, víno je nejspíše kontaminované TCA.

Mínusy: kontaminace TCA, proměnlivost kvality

Nevýhody korku však nelze přehlížet. Největší hrozbou je kontaminace látkou TCA (2,4,6-trichloranisol), známá jako „korková vada“. Ta vzniká buď přímo v korku, nebo při nevhodném skladování a způsobuje, že víno voní po mokrém sklepě, zatuchlině nebo plísni. I malé množství TCA dokáže potlačit ovocný charakter vína – a často je vadný korek rozpoznatelný až při otevření láhve.

Odhaduje se, že přibližně 3 až 5 % všech vín s korkem je touto vadou postiženo. To znamená každoročně miliony znehodnocených lahví. Navíc přírodní korek není vždy konzistentní – jednotlivé zátky se mohou lišit v hustotě a pružnosti, což ovlivňuje těsnost a tím i výsledný profil vína. Výrobci se s tím snaží bojovat zavedením technologií jako technický korek (např. aglomerovaný či kombinovaný), který je lisován z drobného korkového granulátu a lépe kontrolovatelný. Ale i tak – riziko kontaminace nikdy zcela nevymizí.

Šroubovací uzávěry: moderní alternativa, která rozdělila svět vína

Jak funguje šroubovací víčko a kdy se používá

Šroubovací uzávěr, známý pod obchodním názvem Stelvin, byl vyvinut v 60. letech 20. století jako odpověď na problémy s kontaminovaným korkem. Je tvořen hliníkovým víčkem s plastovou nebo syntetickou vložkou, která hermeticky uzavírá hrdlo lahve a neumožňuje žádný průchod vzduchu.

Na rozdíl od korku se víno pod šroubovacím víčkem nijak nemění – nezraje, nedýchá, zůstává přesně takové, jaké ho vinař uzavřel. Právě tato stabilita je ideální pro mladá, aromatická vína, u nichž je žádoucí uchovat svěžest a čistotu. Šroubovací uzávěr je proto často preferovanou volbou například v Austrálii, Novém Zélandu nebo Skandinávii, kde je důraz na čistotu stylu a spolehlivost vyšší než na tradici.

Argumenty ve prospěch šroubovacích uzávěrů

• Stoprocentní těsnost: žádný kyslík, žádné riziko oxidace ani kontaminace TCA
• Vyšší konzistence: všechny lahve se chovají stejně, žádné odchylky v zrání
• Snadná manipulace: žádná vývrtka, žádné komplikace při otevírání
• Nižší náklady: levnější výroba i nižší riziko reklamací
• Ekologický potenciál: moderní víčka jsou recyklovatelná a vyžadují méně vody při zpracování
  

Díky těmto výhodám se šroubovací uzávěry čím dál více objevují i u dražších vín – často se ale setkávají s odporem konzervativnějších konzumentů, kteří automaticky spojují víčko s nižší kvalitou.

Negativa a předsudky spojené se šroubovacím víčkem

Přes svou praktičnost má šroubovací uzávěr své limity. Největší nevýhodou je právě nulový kontakt s kyslíkem – víno nemůže v lahvi dále zrát, což je zásadní u vín určených k dlouhodobé archivaci. V některých případech dokonce dochází k takzvanému redukčnímu efektu, kdy víno bez přístupu vzduchu získá nepříjemné tóny (např. síry nebo zatuchlého dechu). Další překážkou je vnímání veřejnosti. Pro mnohé zákazníky je šroubovací víčko synonymem „levného vína z benzínky“. Ačkoli to už dávno není pravda, stigma přetrvává. Některá vinařství proto víno balí pod korkem, i když by mu technicky lépe slušel šroubovací uzávěr.

Pokud vinař plní víno do lahví se šroubovacím víčkem, pravděpodobně z toho důvodu, že víno není vhodné k archivaci.

Co na to vinaři a odborníci?

Regionální rozdíly v používání uzávěrů

Volba uzávěru není jen otázkou technologie, ale i kultury. Zatímco ve Francii, Itálii nebo Španělsku dominuje korek a jakákoli jiná varianta bývá považována za „nečistou“, v zemích jako Austrálie, Nový Zéland, Německo nebo USA je situace jiná. Zvláště v Novém světě je šroubovací uzávěr často normou i u prémiových vín. Například v Austrálii dnes až 95 % produkce vín používá šroubovací uzávěry, a to napříč cenovými kategoriemi. Podobný posun zaznamenaly i vinařské regiony v Chile, USA nebo Rakousku. Většina vinařů zde nevnímá šroubovací uzávěr jako levnější náhradu, ale jako technologicky lepší řešení pro určitý styl vína. A i když to zní překvapivě – i některá francouzská vína z Burgundska dnes míří do exportu pod šroubovacím uzávěrem, aby předešla problémům při přepravě.

Který uzávěr je šetrnější? Odpověď není tak jednoduchá

Přírodní korek má pověst ekologického hrdiny: je obnovitelný, rozložitelný a korkové duby navíc aktivně pohlcují CO₂. Dobře udržované lesy v Portugalsku a Španělsku tak plní funkci přírodní klimatizace i útočiště pro biodiverzitu. Šroubovací víčko ale není automaticky „zlo“. Je recyklovatelné a jeho výroba je energeticky méně náročná. Navíc eliminuje ztráty způsobené vadnými korky – a tedy i plýtvání vínem. Co se nákladů týče, korek je výrazně dražší než šroubovací uzávěr. U prémiových vín to nevadí, ale u běžné produkce může být víčko ekonomicky i prakticky výhodnější volbou.

Mýty vs. realita: Nehodnoťte víno podle uzávěru

Mnoho lidí si myslí, že víno s korkem = kvalitní, víčko = levné. Jenže realita je složitější. Skvělé víno může být pod šroubovacím víčkem, stejně jako pod korkem najdete láhev zkaženou TCA vadou. Typ uzávěru říká více o stylu a záměru vinaře než o kvalitě. Korková zátka slouží vínům, která mají zrát. Šroubovací uzávěr je ideální pro svěží a mladá vína, která mají být konzumována brzy. Chcete poznat kvalitu? Nedívejte se na víčko. Sledujte vinařství, ročník, odrůdu a region. Uzávěr je jen jeden z nástrojů – ne měřítko kvality.

Kdy dává smysl korek a kdy víčko

Neexistuje univerzálně „lepší“ uzávěr – záleží na tom, jaké víno pijete, kdy ho chcete otevřít a co od něj očekáváte.

Korek má smysl, pokud:

• kupujete víno určené k archivaci,
• preferujete vína s komplexním vývojem v čase,
• dáváte důraz na tradiční styl servírování.
  

Šroubovací víčko je ideální, pokud:

• chcete víno vypít mladé, svěží a bez vad,
• hledáte jistotu, že každá láhev chutná stejně,
• oceníte praktičnost a jednoduché otevírání.
  

Nevěřte předsudkům. Korek ani víčko nedělají víno dobrým nebo špatným. Rozhodující je to, co je uvnitř lahve – a jak to vinař zamýšlel.

Ztratili jste korek nebo víčko? Takhle víno bezpečně uzavřete

Nevíte, čím víno uzavřít, když se původní zátka ztratí, rozpadne nebo prostě zmizí ze stolu? I bez originálního uzávěru můžete lahev bezpečně zakrýt – stačí improvizace a trochu kreativity.

Vyzkoušejte některý z těchto způsobů:

• Opakovaně použitelný uzávěr – nejlepší varianta. Silikonové nebo nerezové zátky s vakuovou pumpou udrží víno déle čerstvé a zabrání oxidaci.
• Potravinářská fólie – několik vrstev pevné fólie vytvarujte do „zátky“ a zasuňte do hrdla. Hodí se na krátkodobé uskladnění.
• Náhradní korek nebo zátka z jiné lahve – improvizujte s tím, co doma najdete: korky od jiných vín, zátky od oleje či lihovin. Jen se ujistěte, že dobře těsní a nejsou cítit cizím aroma.
• Ubrousek a gumička – pokud nic jiného není, přetáhněte přes hrdlo čistý ubrousek a stáhněte ho gumičkou. Chrání před nečistotami, ale víno je potřeba vypít co nejdřív.
• Přelití do menší nádoby – máte-li vína málo, přelijte ho do malé skleněné lahve se šroubovacím uzávěrem. Čím méně vzduchu nad hladinou, tím lépe.

A rada na závěr? Pokud se vám tohle stává často, pořiďte si univerzální uzávěr na víno – malá investice, která se časem vyplatí.

Nejčastější otázky

Kazí šroubovací víčko chuť vína?

Ne. U většiny vín pomáhá uchovat čerstvost a přesně takovou chuť, jakou měl vinař v úmyslu. Jen některá vína ke svému vývoji potřebují přístup vzduchu, který právě šroubovací víčko neumožňuje.

Je víno s korkem vždy kvalitnější?

Není. Kvalitu určuje obsah lahve, nikoli typ uzávěru. Navíc korek nese riziko TCA vady, která může víno zcela znehodnotit.

Lze archivovat víno se šroubovacím víčkem?

Ano, ale jen některé typy. Šroubovací uzávěr je vhodný spíše pro vína určená k brzké konzumaci. Některé výjimky ale ukazují, že i šroubovací uzávěr může zvládnout několik let archivace.

Mám doma víno s podezřelou vůní po zatuchlině – co to znamená?

Pravděpodobně se jedná o korkovou vadu (TCA). Víno není zdravotně závadné, ale chuťově je zkažené. Takovou lahev můžete reklamovat.