Proč někomu po alkoholu „rupne v bedně“ a stává se agresivním

Někomu stačí pár panáků a je králem večírku. Jinému stoupne alkohol do hlavy a rázem se hádá, uráží nebo dokonce vyhrožuje. Proč se z některých lidí po alkoholu stávají jiní – často temnější – osoby? Věda má překvapivě přesné odpovědi. A my víme i to, co s tím.

Proč se z některých lidí po alkoholu stávají vzteklouni

„On takový normálně vůbec není. Jen když se napije.“ Kolikrát už jste to slyšeli – nebo sami řekli? Alkohol v menším množství uvolňuje, odbourává zábrany a přináší smích. Jenže u některých lidí otevře jinou zásuvku. Tu s potlačeným vztekem, agresí nebo bolestí. Najednou křičí, vyvolávají konflikty nebo se chovají nebezpečně – sobě i ostatním. Proč to někdo zvládá v klidu a jiný se po dvou pivech mění v časovanou bombu? Odpověď není jednoduchá – ale věda na ni má hned několik dobrých vysvětlení. A některá vás možná překvapí.

Ne každý zvládne sklenku alkoholu se stejnou lehkostí

Alkohol ovlivňuje každého jinak. Rozdíly nejsou jen v tělesné váze, věku nebo zvyklostech. Jde také o genetiku, strukturu mozku, výchovu, psychické nastavení a dokonce i aktuální stres nebo nedostatek spánku. Někteří lidé jsou vrozeně impulzivnější. Jiní mají za sebou dětství plné chaosu nebo traumat. A alkohol – byť třeba jen pár drinků – může působit jako rozbuška. Tlumení zábran, zkreslené vnímání reality a přebujelé sebevědomí jsou v takových chvílích kombinace, která snadno exploduje.

Alkohol jako spouštěč emocí

Alkohol je neurotoxická látka, která mění způsob, jakým mozek zpracovává emoce, impulzy i logické myšlení. Už v malém množství začíná ovlivňovat prefrontální kůru – část mozku, která normálně funguje jako vnitřní brzda. Zajišťuje sebekontrolu, uvědomění důsledků a schopnost „počítat do deseti“. Když se její aktivita tlumí, emoce dostávají přednost.

Současně se zvyšuje hladina dopaminu – hormonu odměny. Mozek tak reaguje na podněty přehnaně pozitivně, nebo naopak extrémně defenzivně. „Alkohol má mnoho příjemných účinků, včetně zvýšené relaxace a pocitů euforie,“ popisuje psycholožka a výzkumnice Sally Adams, ale zároveň dodává, že „vliv alkoholu na naši schopnost ovládat nebo potlačovat chování je považován za hlavní příčinu negativních projevů, jako je asociální chování, agrese a riskantní jednání.“ 

Tím se vysvětluje, proč někteří lidé po alkoholu hledají hádky, vyvolávají žárlivé scény nebo se perou kvůli pohledu cizince v hospodě. Vše, co by za střízliva přešli mávnutím ruky, se najednou stává osobní urážkou.

🥤 NEALKO, ALE S CHUTÍ! Zkuste tahle nealko vína a drinky, která zachutnají od prvního loku. Objevte je →

Co se děje v mozku, když to přestane být sranda

Tlumení prefrontální kůry: mozek bez dozoru

Prefrontální kůra funguje jako přísný učitel, který dohlíží na chování, morálku a zralé rozhodování. Alkohol ji postupně uspává. Čím víc pijeme, tím méně jsme schopní se ovládat, posuzovat situace realisticky a chápat důsledky. Proto tolik lidí s výčitkami říká: „Já jsem to nemyslel(a) vážně, fakt nevím, co mě to popadlo.“ Mozek bez dozoru je náchylnější k dramatickým výbuchům, nevhodnému chování i násilí.

Dopamin a iluze moci: proč si někteří připadnou neporazitelní

Kromě tlumení zábran přináší alkohol i falešný pocit moci. Může za to nárůst dopaminu – stejné látky, která stojí za euforií při sportu, sexu nebo výhře. Výsledkem je zkreslené sebevědomí a ztráta strachu. Někteří lidé tak po alkoholu nemají jen „větší sebevědomí“, ale chovají se, jako by byli nesmrtelní, neporazitelní nebo nedotknutelní. A to je často přesně ta kombinace, která vede ke konfliktům.

Kdo je náchylnější k alkoholové agresi

Ne každý, kdo pije, se mění v agresora. A ne každý agresor pije. Jenže jakmile se tyto dvě vlastnosti spojí – tedy predispozice k impulzivnímu chování a alkohol – výsledek bývá nevyzpytatelný. Vědci identifikovali několik faktorů, které zvyšují pravděpodobnost, že člověk bude po alkoholu výbušnější než ostatní.

Genetika, trauma i prostředí dětství hrají roli

Některé výzkumy ukazují, že zvýšenou agresivitu po alkoholu častěji vykazují lidé s určitými genetickými variantami, které ovlivňují metabolismus alkoholu nebo fungování neurotransmiterů. Jinými slovy: někteří lidé jsou biologicky citlivější na změny nálady spojené s alkoholem.

Do hry ale vstupuje i psychologické nastavení – například zkušenosti z dětství. Dospělí, kteří vyrůstali v prostředí, kde byl alkohol spojen s násilím nebo konflikty, mají větší tendenci opakovat podobné vzorce. U některých z nich se vztek stal jediným způsobem, jak ventilovat své emoce. Zvýšené riziko mají i ti, kdo trpí úzkostmi, depresemi nebo poruchami osobnosti – právě těm totiž alkohol zpočátku přináší úlevu. Jenže úleva se rychle změní v destabilizaci nálady.

Muži vs. ženy: rozdíly nejsou jen v tělesné hmotnosti

Ačkoliv i ženy mohou být po alkoholu agresivní, statisticky jsou to častěji muži, kdo vyvolávají konflikty nebo používají fyzické násilí. Nejde ale jen o „větší sílu“ nebo společenské stereotypy. U mužů se častěji objevují vnitřní bloky v oblasti zpracování emocí, nižší empatie nebo naučené potlačování slabosti. A alkohol, který tyto zábrany uvolňuje, potom často odkryje potlačovaný vztek – namířený navenek i dovnitř.

Co s tím, když se to stává vám nebo vašim blízkým?

Pokud si všímáte, že po alkoholu pravidelně ztrácíte nervy – nebo se to děje někomu blízkému – není to jen „špatná nálada“. Může jít o opakující se vzorec, který má hlubší příčinu.

Signály, že nejde o náhodu

• po alkoholu přicházejí výbuchy vzteku, urážky, agresivní chování
• druhý den se dostavují výčitky nebo výpadky paměti
• okolí se začíná pití vyhýbat nebo má obavy
• alkohol se používá jako ventil stresu nebo frustrace

Co pomáhá:

• pití omezit nebo vysadit úplně – někdy je i měsíc abstinence dost, aby se změnilo vnímání emocí
• mluvit o tom – s partnerem, s terapeutem, sám se sebou
• vyhledat odborníka – psychoterapie, podpůrné skupiny nebo specializovaná zařízení nabízejí bezpečný prostor, jak vzorce změnit

Není ostuda říct si o pomoc

Agresivita po alkoholu není jen špatná vlastnost nebo výmluva na promile alkoholu. Může být signálem, že něco hlubšího volá po pozornosti – nevyřešené trauma, stres, nízká seberegulace nebo chemie mozku, která po alkoholu přestává fungovat tak, jak má. Ať už se to týká vás nebo někoho z blízkých, není třeba se stydět. O pomoc si říká nejen ten, kdo „pije moc“, ale i ten, komu pití pravidelně kazí vztahy, náladu nebo bezpečí. Čím dřív si to přiznáme, tím větší šanci máme to změnit.